Generace prarodičů - Lucie Lišková - (GP24-K3)

Jednoho dne vešla paní učitelka do třídy a řekla nám, že je nějaká soutěž o svých prarodičích. Já, která jsem hodně soutěživá jsem se rozhodla že to aspoň zkusím napsat. První babičky jsem se zeptala, když jsme k ní jeli na husu. Bylo to pro ně velmi těžké odpovídat, ale nějak jsem to z nich vytáhla.

Začneme tím, kým chtěli být. Vůbec bych netipla, že můj děda chtěl být závodníkem na kole nebo mechanikem.  A babička tak tu už vůbec nic ve zlým, ale moje babička chtěla být letuškou. Já bych se třeba chtěla stát paní učitelkou, ale mamka mi to nechce dovolit no nic budu muset být někým jiným třeba spisovatelkou nebo masérkou. Je toho hodně no a my se vrátíme zpátky k příběhu. Jejich doba, když chodili do školy u dědy byla krásná učili se rusky (60 léta). U babičky no neměli mobily, televize a tablety, takže museli pobíhat jen venku anebo se museli učit. Měli 9 tříd tak jako my máme v dnešní době. Mojí babičce šla lépe ruština, než čeština to jsem se úplně divila, jak mi to řekla. A taky mi řeka že jeden učitel jim dával facky ještě že my už máme fyzické tresty zrušeny. A teď něco srandovního no… i když nevím, jestli je to úplně srandovní brácha od mojí babičky podpálil seník.  Na tuhle otázku jsem byla zvědavá s čím museli doma pomáhat jejich první odpověď byla se vším, ale řekli mi, že babička pomáhala na poli a děda ten pomáhal taky s prací na poli.  My v dnešní době jsme venku, ale máme v ruce mobil a nebavíme se spolu čumíme jenom do toho. Zeptala jsem se taky kolik jich bylo ve třídě u dědy 40 dětí a u babičky 36. U mě ve třídě je jenom 22 dětí nedokážu si představit, že by nás bylo tolik.  Co chtěli prožít to mě asi zajímalo nejvíce. No babička chtěla cestovat, ale potom se jí narodily 3 děti a už s tím musela přestat. A děda chtěl prožít zkoumání jeskyň.  Babička bydlela do 3 třídy u svojí babičky. Zeptala jsem se i na pejsky na Robinu a Salinu. Salinu si babička koupila, když jí bylo 68 let. A Robina je z útulku ještě měli Matýska, ale ten jim umřel měl 15 let. Babička měla hodně zvířat nejen domácích, ale i venkovních například kozy a ovce. Před pěti roky se přestěhovali. Matýsek zůstal zakopaný a jiného domu. Je mi strašně smutno po Matýskovi měla jsem ho velmi ráda a nemohla jsem nic udělat, proto aby tu byl ještě s námi. Pro mě je hrozně těžké o tomhle psát, když na něho vzpomínám tak brečím. Já jsem taky měla domácí zvíře králíka byl to kluk a dostala jsem ho k narozeninám, když mi bylo 9 let a okolo 11 let mi zemřel. Usnul a potom už se neprobudil, jak mi to mamka řekla hned jsem začala brečet i teď když to píšu tak brečím, protože mi je smutno. Každý den na ně myslím a mám v mobilu fotku. Moje prababička měla taky pejska a ten se jmenoval Daisy. My někdy hlídáme pejsky, když od mamky šéfka jede někam pryč tak nám půjčí Bony na týden a ona třeba je na dovolené. Ráda s ní chodím ven, protože tak moc netahá jako ostatní psy. No to jsme docela daleko odbočili od děje. Jako další tu mám, jak museli poslouchat své rodiče. Otec mlátil babičku prý hodně podle toho, jak mi říkala. Ve škole babičku mlátili rákoskou.  A děda ten musel poslouchat nebo dostal facku měl fyzické tresty.

První stránka byla o mé první babičce a mém prvním dědečkovi. Teď se budeme bavit o druhé babičce a druhém dědečkovi.

Oni se narodili v době války, proto jejich sen byl, aby byl mír chtěli ať skončí válka já nevím, jaké to bylo žít v době války, takže to nemůžu posoudit, jestli se měli dobře nebo spatně. Kým se chtěli stát? děda chtěl být po tatínkovi stolař chtěl pracovat se dřevem.  A babička chtěla být paní učitelkou. Doba, když chodili do školy tak děda chodil, kdy byla ještě válka. Ve třídě měli holky i kluky, ale měli jenom 8 tříd ne 9 jako máme my. Babička chodila do školy, kdy už nebyla válka, ale do její třídy chodili jenom holky oproti dědovi. A taky chodila na obecnou školu také měla osm tříd.  S čím museli doma pomáhat doma? No… babička se musela starat o své dva sourozence a děda musel nosit uhlí pomáhat na zahradě. Ve třídě u babičky jich bylo 30 dětí a u dědi to samé.  Tuhle otázku jsem si vymyslela a taky mě zajímala, jestli jo nebo ne. Jestli je rodiče mlátili, když něco udělali nebo když přinesli špatnou známku? Naštěstí je rodiče nebili ani nemlátili, ale když babička hodně zlobila tak šla klečet mohla si to odprosit, ale odklečela si to celé.  A za to jsem byla ráda že mi takhle odpověděli, ale ve škole byl opak. U babičky učitel matematiky po nich házel klíčem. A děda měl ve škole fyzické tresty.  U dědy ve škole je mlátili pravítkem a rákoskou nebo si museli odklečet v rohu. V 1 a 2 třídě nosili kolem pasu malou tabulku křídu a houbičku. A ještě takovou zajímavost vám řeknu o dědovi, měl jít studovat do Ruska, ale vybírali jenom dva žáky ho nevybrali. No… dnešní doba je taková, že máte mobily, televize, počítače atd… v době kdy žily moje babička s dědečkem neměli si, jak psát přes mobil museli napsat dopis.  Doba byla krutá, jestli to můžu takhle říct.  Jsem ráda že jste mě donutili se něco dozvědět o minulosti.

Tímhle bych tady ten celý můj příběh ukončila. Kdyby, jste brečeli je to normální nemusíte se za to stydět. Tak na shledanou a doufám že se uvidíme na předání cen.