- Úvod
- Soutěže
- Literární soutěže
- Dětství mého pradědečka - Dominik Polášek (GP-K3)
Vzhledem k tomu, že rodiče mého táty zemřeli mnohem dříve, než jsem se narodil, také otec mé mamky, babička z matčiny strany, žije v Čechách u Karlových Varů, tudíž se nemáme možnost často setkávat, proto jsem se rozhodl požádat o pomoc mojí mamku, jestli by mi nepomohla povědět o svých prarodičích a o jejich dětství. Na základě vyprávění mojí mamky zkusím alespoň částečně popsat dětství jejího dědy, mého pradědy Luboše.
Můj praděda Luboš se narodil mezi první a druhou světovou válkou, s rodiči vyrůstal v Praze a své zážitky z dětství popisoval hlavně podle toho, co zažíval u svých prarodičů v malé vesničce u Uherského Hradiště. Technika v té době nebyla tak pokročilá jako dnes. Luboš ani pořádně neznal televizi, zato u sousedů měli rádio, tam si ho občas chodil poslechnout. No, jako například zábava dnešních děti jsou většinou telefony a počítače, děda ve své době nic takového neměl, čili se musel umět zabavit nějak jinak. V létě si například udělali díru do země, tam potom cvrnkal hliněné kuličky, dokonce pořádali i mezivesnické turnaje v sundání kuliček. Také měli rádi, když si u vlakové tratě sedli na kopeček a pozorovali vlaky, jak projíždějí a houkají, velmi se jim to líbilo. Na podzim rádi rozdělávali oheň, vyprávěli si různé příběhy a do rozpálených uhlíků v ohni a házeli brambory, které se v ohni opekly, a následně klacíkem je z rozžhavených uhlíků vytahovali ven. Takto opečené brambory si poté oloupali a jedli. Když nebyly k dispozici brambory, a píchli si nakládce krajíc chleba, který si nad ohněm upekli. Špekáčky, tak jak je známé dnes, k dispozici nebývaly, výjimečně si také mohli opéct jitrnice. Také měl svého nejlepšího kamaráda Pepíka, s kterým rád chodíval pa3 kozy, které jeho rodiče vlastnili. Také se od svého dědy naučil hrát na foukací harmoniku, později na akordeon neboli tahací harmoniku. Také se s jeho dědou naučil uplést pomlázku, nebo si vyrobit píšťalku ze dřeva.
Vzhledem k tomu, že dětství mého pradědy poznamenala 2. světová válka, nebyly některé zážitky a zkušenosti mnohdy veselé a také byly poznamenány strachem o život.