Co mi babička vyprávěla - Šárka Vojtelová - (GP24-K3)

Ráda bych se nyní zamyslela nad generací prarodičů, konkrétně nad dětstvím a životem své babičky. Z jejího vyprávění jsem se dozvěděla spoustu zajímavých skutečností, se kterými bych se ráda podělila.

Za dob mých prarodičů neexistoval žádný přístup k internetu a místo toho chodili ven. A my nyní trávíme hodně času na internetu, sociálních sítích a skoro vůbec nechodíme ven na čerstvý vzduch. Tak například kdysi se chodilo do školy i v sobotu. My chodíme do školy jenom do pátku, ale i tak si mnohdy stěžujeme, jak je ta škola dlouhá a kolik v ní musíme trávit času. Moje babička chodila na více kroužků, nejen proto, že skoro všechny kroužky nabízely zadarmo. Kdežto v dnešní době se za kroužky platí nemálo peněz a ne všichni na to mají dostatek peněz. O prázdninách zase často jezdívala na pionýrské tábory, kde děti hrály spoustu her a kromě spaní, trávily čas nepřetržitě v přírodě. Babička mi také vyprávěla, že kdysi měli mnohem méně oblečení, než máme my dneska. I móda se odlišovala. Aby si vydělali jako studenti alespoň nějaké peníze, jezdilo se na bramborové či chmelové brigády. Nás živí rodiče a nemusíme chodit na žádné brigády.

Moje babička i děda neměli to štěstí, aby se podívali do nějaké cizí země, protože museli mít povolení. Od babičky jsem zjistila, že jak se narodil od mamky bratr, tak děda vydělával v té době dva až tři tisíce za měsíc. Potraviny byly levné, ale i lidé dostávali menší plat.  A z vyprávění od prababičky jsem se dokonce dozvěděla, že chodila pracovat do šachty, což byla velmi náročná práce. Když se jí narodila babička, mateřská dovolená byla jen půl roku…Dnes mají maminky na výběr, jak dlouho zůstanou se svými dětmi doma. Mají úplně jiné možnosti, než tomu bývalo kdysi. I lékařská péče dle babičky byla dostupnější a ne tak drahá jako dnes. Zubař byl povinný a chodilo se k němu se školou a s paní učitelkou dvakrát do roka. Další zajímavostí je, že na prvního května se všichni lidé v Ostravě sešli na náměstí a v průvodu prošli Ostravou.

Když se nakonec nad vším, co jsem se dozvěděla, zamyslím, došla jsem k názoru, že máme mnohem lepší dětství, než měli naši prarodiče a rodiče.