Bába pod kořenem - Oliver Harmečko - (RH-K1)

V listopadu jsem jel s rodiči a sestrou Beky na prodloužený víkend do Barcelony. První den jsme navštívili světově známou katedrálu Sagrada Familia, zábavní park Tibidabo s krásným výhledem na celou Barcelonu a park Guell. Náročný den jsme zakončili na městské pláži, kde jsme si hráli na hřišti a pobíhali v písku.

Druhý den jsme před sebou měli opět náročný poznávací den. Jeli jsme autobusem k oblasti Montjuic, kde se nacházel olympijský plavecký stadion a spodní stanice lanovky na hrad Montjuic. Cesta ke stanici vedla po schodech, které se zdály nekonečné. Byli jsme s Beky unavení a hladoví. Rodiče nás naštěstí vzali na zmrzlinu, která nám zvedla náladu.

Rodiče navrhli, abychom cestu zpět z hradu Montjuic šli pěšky a došli k olympijskému fotbalovému stadionu. Tam mimochodem momentálně hraje fotbalový klub FC Barcelona a to mě motivovalo jít. Cesta byla delší a Beky potřebovala čůrat. V ten moment jí podklouzla noha a sjela pod kořen. Tím pádem se procházka změnila v boj o holý život. Beky nemohla vydat ani hlásku, ale my jsme se nevzdali, hledali ji a křičeli jsme ze všech sil: “Bekyyyy…” Moje ségra Beky musela tlouct do kořene, abychom ji našli, ale my jsme od ní byli kousek, necelých 50 metrů. Po 11 hodinách jsme Beky našli. A z toho máme ponaučení, abychom nechodili sami čůrat do lesa.

Realita to nebyla, sice se to stalo doopravdy, ale udělali jsme si srandu, protože jsme našli kořen, který byl podobný tomu, pod kterým uvízla paní Zdena Novotná. Paní Zdena byla v reportáži v Televizních novinách na Nově s tímto příběhem, kde dále řekla, jak se musela zahřívat vlastní močí, jako vojáci za první světové války. Tento příběh se stal předlohou pro spoustu vtipných parodií na YouTube.

Celou cestu ke stadiónu jsme si dělali s Beky legraci, že je paní Zdena Novotná. Byla to taková legrace, že se s námi smáli i naši rodiče. Cesta nám utekla ani nevíme jak. Tento den jsme nachodili přes 20 000 kroků, ale poněvadž to byl tak legrační den, ani nám to nepřišlo nějak extra náročné. Rodiče už o Zdeně nechtěli ani slyšet, ale my jsme nemohli přestat. V autobuse po cestě zpátky na hotel, Beky mluvila jen o Zdeně a já se nemohl přestat smát.

Na hotelu jsem Beky řekl, že si budeme dál hrát na Zdenu Novotnou a ona s nadšením souhlasila. Vzala si maminčin make - up a začala si ho dávat na obličej. U toho jí stále napodobovala a já se málem taky počůral, ale smíchy. Pak jsme šli spát, ať jsme vyspaní na poslední den.

Ráno po probuzení Beky hned začala se Zdenou a rodiče vyprskli smíchy a řekli, že chtějí zpátky svou Bekynku a Zdena ať už zůstane pod kořenem.