Co mají společného láska a noc z 30. dubna na 1. května?

Dá se říci, že hodně. S láskou je sice spojován především prvomájový večer, tradiční „lásky to čas“, ale již keltský Beltain byl tradičním svátkem milenců, kteří se vzájemně obdarovávali věncem, a to opět z březového proutí. Mělo to údajně stejný význam jako dnešní výměna zásnubních prstýnků. V tuto noc byly navíc společensky tolerovány výlety milenců do přírody k vzájemnému zasvěcení do tajů lásky. Tato noc byla propojením ženského a mužského principu jako symbolu nového nastupujícího života. Vášeň – oheň lásky - byl proto povolen.

U nás to bylo prozaičtější - děvčata si o filipojakubské noci dělala z dřívek, opět nejraději březových, křížečky a pouštěla je po vodě. Podle toho, kam dopluly, se dozvěděla, zda se vdají v místě bydliště nebo tzv. přes pole.

Nejčastější však bylo a dodnes také je stavění májek v předvečer prvního máje. Dá se říci, že je to prastarý zvyk, opět známý již z keltských obřadů, kdy se kolem stromu očisty tančilo k získávání síly a ke splnění tajných přání. Z jeho třísky byl pak zažehnut posvátný oheň.Stavění májek má několik podob. Tak například o filipojakubské noci se mládenci vypravili do lesa, aby tu usekli co nejvyšší stromek a udělali z něj do rána májku: nemuselo jít o břízku, ale také o smrček, jedličku nebo borovici, kterou oklestili a její špičku ozdobili věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Celou noc pak májku bedlivě hlídali, aby ji nikdo přespolní nepodřízl a neukradl. Kromě těchtoobecních májů, které se stavěly a stavějí na návsi, vztyčovali někdy zamilovaní mladíci menší májky - vyzdobené břízky - před domy svých dívek. Májka je jinak symbolem plodnosti a sexuality, ve své podstatě jde o falický symbol.

Májky se zdobily hlohem. Hloh (Crataegus laevigata) byl považován za rostlinu plodnosti, cudnosti, štěstí (a také pomoci při rybaření). Věřilo se, že celý keř je vlastně zakletá čarodějnice.

Magické využití hlohu spočívalo nejen ve zvýšení plodnosti, ale také se jím podporovala cudnost a celibát tak, že se lístky rozprostřely pod matrace nebo kolem postele. Dále je ochranou proti blesku, chrání dům před vstupem jakéhokoliv zla. Dokonce už staří Římané jej dávali do kolébek na ochranu dětí před zlými duchy. Hloh byl zasvěcen vílám a spolu s dubem a jilmem patřil k jejich oblíbeným stromům. Když zasadíte tyto tři stromy společně, budete moci pak pod jejich korunami spatřit nejen skřítky, ale také víly, roztančené ve svitu měsíce.

Po čarodějné filipojakubské, Valpuržině či keltské noci Beltain přichází 1. máj. Nahlédneme-li do nedávné historie, stal se později s rozvojem dělnického hnutí svátkem práce, a to také ostravských horníků a hutníků. V r. 1890 byla oslava svátku práce zakázána, následující rok se jen ti nejstatečnější sešli v restauraci U dubu. Trvalo několik desetiletí, než se mohli ostravští zúčastnit 1. května tzv. táborů lidu. Na tábory se chodilo ve svátečním, horníci s rudými karafiáty v klopě, v průvodech a s hudbou, s hornickými prapory a standartami.
Slezskými dědinami obcházely k večeru na 1. máje také skupinky hudebníků, hrajících na klarinet, trubku, basu, atd, Šli od stavení ke stavení a za výslužku vyhrávali.

Co bylo důležité, tak ta dívka, která by zůstala na večer prvomájový nepolíbená, by do roka uschla. Dívka musela být políbená pod stromem, ne však pod stromem ledajakým – pouze pod rozkvetlou třešní.