Vosa a koupání - Nela Sikorová - (RH-K2)

Náš rodinný příběh, který vám chci vyprávět, se stal před dvěma lety v zábavném parku. Kromě skvělých kolotočů a dalších atrakcí tam bylo i dětské brouzdaliště s krásným vodopádem. Hned jsme s bráchou prosili rodiče, aby nám dovolili se osvěžit. Bohužel jsme s sebou neměli plavky a ani ručník a tak nám to nedovolili.

Při čekání ve frontě na jednu z atrakcí mě píchla do lýtka vosa. Bolelo to jako čert a věřte nebo ne i slza mi ukápla. Po tomto hrůzostrašném zážitku jsem již byla na vosy velmi opatrná. V tento horký den jich bylo v parku opravdu hodně. Odpoledne, když už jsme měli celý park prochozený skrz na skrz a pomalu se chystali k odchodu, vyhlédla si mě další vosa a byla ve svém odhodlání dost neodbytná. Nedařilo se mi ji zahnat. Myslela jsem jen na to, jak to první bodnutí bolelo. Začala jsem mávat rukama kolem sebe, utíkat a křičet a při tom všem zmatku, který jsem v parku vyvolala, mě nenapadlo nic lepšího než skočit do brouzdaliště, abych před vosou utekla. A tak jsem v oblečení i s botami skočila přímo pod hladinu. Když jsem se vynořila, taťka se válel smíchy, mamka měla zděšený výraz ve tváři, ale co bylo hlavní, vosa byla pryč. Na to brácha zavolal „koupačka“ a skočil za mnou do vody. To už se začala smát i mamka.

Nakonec jsme se díky vose s bráchou okoupali i bez plavek a ručníku