Rodinné humoresky - Tomáš Klásek - (RH-K4)

Vzhledem k tomu, že bydlím celkem blízko největšího přírodního koupaliště ve střední Evropě, tak každý rok čelíme nájezdům polských státních příslušníků. Tito návštěvníci koupaliště nám nedovoleně parkují před domem a často tak blokují příjezdovou cestu, ničí trávník nebo zanechávají nesmyvatelnou stopu v podobě černé olejové skvrny na zámkové dlažbě. Mého otce tyto situace vytáčí a přivádí k šílenství, stává se tedy takovým “parkovacím šerifem”. Proto jednoho dne přišel s nápadem nezvaným hostům znepříjemnit jejich výlet . Zrodil se mu tak ďábelský plán, jak jim nedovolené parkování spočítat. Nejoblíbenějším trestem bylo upouštění pneumatik. 

Léto ubíhalo a výletníci opouštěli naše “parkoviště” s polovypuštěnými gumami. Jednoho dne se tátovi v práci moc nedařilo a poslední kapkou bylo, když na něj při příjezdu domů čekal rezavý otlučený polský vrak. V záchvatu zuřivosti se rozhodl zakročit krutěji než kdy dřív a neznámému návštěvníkovi vypustil všechny čtyři pneumatiky. Uspokojen pomstou přišel domů a celou situaci popsal v tu chvíli netušící mamce. Přestože venku bylo vedro k padnutí, mamce projel mráz po zádech. Po chvilce hrobového ticha se rozhodla otci vše vysvětlit. Jednalo se totiž o mladou rodinku, která zazvonila a slušně požádala o parkování. Mamce bylo rodinky líto a při pohledu na usměvavé batole, které sedělo vzadu, nakonec povolila. V tu chvíli taťkovi naběhla žíla na čele a začal rudnout. Během okamžiku byl v garáži a zuřivě hledal kompresor, samozřejmě si neodpustil pár peprných výrazů a dofoukával pracně vypuštěné pneumatiky. Když už byl skoro hotov, padl na něj stín přicházejících Poláků se slovy: “Přeprašam, co tu pan robí? To jest moj samochod.” Zpocený táta jim odpověděl: “Češč, juž to máš přigotovane, možeš vyjechacz.” Nechápající rodinka s trochou strachu zkontrolovala své auto než nakonec nastoupili a se slovy: “Dzivni ludzie.”, odjeli.

Od té doby u nás už nikdy znovu neparkovali.