Komukoli prospěti můžeš... - Natálie Zavacká (JAK-K3)

„Komukoli prospět můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu.“
J. A. Komenský

Kdo by si jen při oslavách Nového roku 2020 pomyslel, že srdečné objetí či políbení na tvář bude tabu, a že se „ze dne na den“ změní celé lidství.

Začíná nový den. Vzbudím se, vezmu si aktovku a jedu do školy. Ulice plné lidí, všude auta, tramvaj přecpaná. Den jako každý jiný. Odpoledne, když se vrátím domů, mamka mi dává do ruky ušitou roušku a desinfekci. Nechápu, co se děje. Nemůžu ven s kamarády, nemůžu navštívit prababičku, babičky, naprostá izolace. Lidé panikaří a bojí se vyjít ven, strach z něčeho, co není vidět, ale zabijí, začíná měnit svět.

Vždy jsem slýchávala o různých tragédiích a nemocech. Ale nikdy by mě nenapadlo, že to zažiju i já. Že se budu bát navštívit babičku, abych ji nenakazila něčím, co jí může ublížit. Co nám chce planeta naznačit? Co děláme špatně? Proč se to děje? Lide už zapomněli, jaké to je si něčeho vážit, brali vše jako samozřejmost, začali vnímat jen své potřeby, já chci, já mam…mnoho z nás přestalo vnímat bolesti jiných lidí a jejich utrpení. Bezohlednost a marnivost se stala běžnou denní rutinou.

Najednou lidstvo dostalo facku! Žádná dovolená v cizině, žádná zábava, omezený pohyb, vykoupené obchody, protesty omezení svobody v celém světě, lidé si nemohou dát kafe jen tak na zahrádce, sejít se s přáteli, navštívit rodinu. Jak zvířata kleci. Vše je zalité v šedi.

Platí zde přísloví že vše zlé je pro něco dobré? Z mého pohledu jsem začala vnímat, že nejsou lidé zas tak bezohlední. Tahle doba dokázala mnohé z nás změnit. Lidé si začali pomáhat, přestali se starat jenom o sebe a začali vnímat i okolí. Nabídli pomocnou ruku starším a potřebným lidem. Hodnota života se dostala na jiné priority. Smrt dostala jiný rozměr. Přestalo existovat „já“ a nahradilo ho „my". Slovo pomáhat dostalo nový rozměr .

Byl tohle záměr planety, aby se lidé probudili? Na to ať si hledá odpověď každý sám v sobě.